|
Jen málokteré brněnské památce evropského významu hrozilo postupné zapomnění jako lokalitě Ostrá horka
- nevýraznému vrcholu kopce Strom v klínu mezi silnicemi z Lesné a z Kociánky do středu Soběšic. V sedle původně dvouvrcholového kopce byla 8. června 1716 zahájena stavba jezuitské kaple, která byla 3. května 1718 vysvěcena. Ještě téhož roku byl položen základní kámen ke stavbě první ze 14-ti kapliček křížové cesty, která byla v krátké době vystavěna. Poutní místo na cestě ke známějšímu Vranovu se stalo oblíbeným zastavením. Nelze se divit, že se začalo uvažovat o zřízení hřbitova v okolí kaple, rybníčku a hostince. K realizaci těchto záměrů však nedošlo. Je příznačné, že již v roce 1773 byla v kapli sloužena poslední mše. Byl to důsledek žabomyších sporů o to, které farnosti má kaple vlastně podléhat, o kolik sáhů je ke kapli bliž z Obřan nebo z Řečkovic a zda byla vysvěcena s respektováním práv toho či onoho kněze. Chování našich předků tak vyústilo v odsvěcení kaple v roce 1784 a jejímu poboření o rok později. Pozůstatky stavby byly neuctivě použity jako stavební materiál.
Císařovna Marie Terezie pověřila ředitele jezuitské hvězdárny ve Vídni Josefa Liesganiga založením moderního způsobu zeměměřičských prací, jejichž základem bylo zjištění zeměpisných souřadnic hlavního města monarchie Vídně. Ten vybral v roce 1759 kapli na vrcholu Ostré horky, nazývané tehdy Stromberg (na Strom byl počeštěn po roce 1918) jako jeden ze základních bodů moderní trigonometrické sítě. Základnu si vybudoval na půdě tehdejší hospody, dnes obchodu na Zeiberlichově 46. Odtud složitým, velmi přesným měřením, takto poprvé provedeným na území naší vlasti, odvodil přesné souřadnice věže kaple na vrcholu Stromberg. Tento bod pak zařadil do řetězce trojúhelníků, jejichž vrcholy představovaly významné body na obou stranách poledníku procházejícího Vídní.
Kapli a výchozí trigonometrický bod s nadmořskou výškou 405 metrů dnes připomíná pouze malý pomníček v místě kaple s dvěma slitinovými deskami stručně osvětlujícími historické souvislosti. Vrchol Ostré horky je součástí příměstských lesů a jako takový by měl plnit
především krajinářské, ozdravné a rekreační funkce. Dnešní návštěvník stěží pochopí, proč si Josef Liesganig vybral kopec jako velmi přístupné místo s neuvěřitelným rozhledem, když z vrcholu zarostlého kopce dnes rozeznáme jen několik desítek metrů vzdálené střechy soběšických domů a chat.
Tento stav vedl skupinu soběšických občanů k založení iniciativy, jejímž cílem je navrátit památce evropského významu ztracenou důstojnost. Našli neobyčejné pochopení při projednáváni své iniciativy na Úřadu městské části Brno-sever, na jejímž území lokalita leží, i při projednávání záměru se správcem lokality, jímž jsou Lesy města Brna. Formulují společně co nejcit1ivější úpravy území tak, aby byla navrácena této kulturní a historické památce čest, která jí náleží. Lze jen doufat, že stejné pochopení najdou i u vlastníka pozemku, jímž je město Brno. Podařilo se sladit záměr s připravovanou změnou územního plánu širšího okolí, jehož cílem je otevření možnosti urbanizace území jižní části Soběšic při zachování všech cenných prvků, kterými toto území oplývá. Jsme přesvědčeni, že již letos zaznamenají návštěvníci území v tomto duchu pozitivní změny.
|
|
